Přesuňte sídlo své firmy tam, kde Vás nikdo nezná!

Podnikatelů v regionech stále ubývá. Stěhují se totiž do hlavního města – tedy alespoň oficiálně. Díky specializovaným firmám totiž mohou změnit sídlo a papírově se přestěhovat třeba na Ovocný trh v Praze 1, tedy jednu z nejlukrativnějších adres v celé republice. To ale zřejmě není tím hlavním důvodem úprku do hlavního města.  Na vině je prý závist a příliš časté kontroly ze strany úřadů státní správy.

Regiony přicházejí o podnikatele a tím i o peníze z daní. Kvůli častým kontrolám ze strany například finančních úřadů, se totiž mnozí podnikatelé stěhují do hlavního města, kde je šance na to, že je finanční úřad bude kontrolovat téměř nulová. Jak před časem upozornili Deníky Bohemia, jen v loňském roce se takto do Prahy přestěhovalo z regionů 1250 společností. Oproti roku 2005 je to nárůst přibližně o třináct procent. Nejvíce firem do velkých měst přesídlilo z Vysočiny a Jihomoravského kraje.

Podnikatelé pro tyto účely velmi často využívají specializované firmy, které nabízejí možnost umístit si na jimi poskytnuté adrese pouze administrativní sídlo společnosti. Příchozí poštu jim v poskytnutém sídle přebírá profesionální sekretariát a místo trvalého pronájmu kanceláří si jen nárazově pronajímají zasedací místnost za účelem obchodních jednání. 

Na jedné adrese tak může být registrováno sídlo mnoha společností, které za výše uvedené služby platí paušální poplatky. 

„Klienty láká do velkých měst nejen možnost získat prestižní adresu a lepší image, ale i anonymita prostředí. U některých podnikatelů z menších obcí se realitou všedních dnů staly časté kontroly finančního úřadu – často vyvolané jen v důsledku maloměstské závisti,“ popsal Tomáš Chrobák ze společnosti OFFICE HOUSE, která službu poskytnutí sídla nabízí hned na pěti adresách v Praze a v dalších sedmi městech České republiky a Slovenska. Na příkladu svého klienta popsal, co firmy do velkých měst přitahuje: „Podnikatel poskytující poradenské služby si koupil nové auto, někdo v okolí, konkurence nebo závistivý soused, mu ho záviděl a dal podnět na finanční úřad a Českou obchodní inspekci. A kontroly pak na základě opakovaných podnětů a opakovaného zájmu pokračovaly s železnou pravidelností několikrát ročně,“ dodává Chrobák. Podle něj tak mnozí jeho klienti tak raději volí řešení, díky němuž oficiálně přestěhují sídlo své firmy a tím změní i finanční úřad, pod který spadají. „Výhoda je v tom, že veškeré papírování klientům zajistíme sami, takže stačí se s námi jen dohodnout. Podnikatel tak nemusí nic dlouze řešit a může se věnovat podnikání a rozvoji své firmy,“ vysvětluje Chrobák.

Podnikatelé si navíc často stěžují, že někteří úředníci finančních úřadů v regionech jsou závistiví.  

„Dost často se setkáváme s tím, že našim klienti, kteří podnikají na malém městě, hází finanční úřad klacky pod nohy,“ říká účetní poradkyně, která si z obav právě před úředníky nepřála být jmenována. „Jsme přesvědčena, že to je hlavně kvůli tomu, že ty úřednice, které tam pracují, mají mnohem nižší příjmy, než právě naši klienti a tak jim prostě závidí. Pak stačí i drobná chybička v účetnictví, nebo prostě jen jinak vyložený zákon a hned létají pokuty,“ dodává.

Obavy před kontrolami mohou být v Praze podstatně nižší. Ze statistik vyplývá, že na jednoho pracovníka finančního úřadu v Praze připadá 190 firem. Pravděpodobnost, že do firmy přijde kontrola, je tak mnohem nižší, než na menších městech. Například v Praze 8 je průměrná četnost kontrol z Finančního úřadu 139 let. Oproti tomu v Bruntálu jsou to čtyři roky.

2007-2012 © OFFICE HOUSE s.r.o. - all rights reserved

Naši klienti:
                                                              

                                          a mnozí další...

Slovník pojmů